Víkend na Slovensku
Uplynulý víkend jsme s Čikem, Brytou a jejími páníčky strávili na Slovensku, kde jsme se zúčastnili dvou výstav.
Vyrazili jsme už ve čtvrtek, protože první výstava byla v pátek ráno - Národní výstava. Přespali jsme v Rakvicích a v pátek brzy ráno vyrazili do Bratislavy. Měli jsme trochu obavy z hledání výstaviště, protože tato výstava probíhala na Dostihovém závodišti, kde jsme ještě nebyli. Nakonec jsme závodiště v pohodě našli. Zaparkovali jsme na předplaceném parkovišti a šli hledat kruh. Organizace výstavy mi přišla dost příšerná, ale co může člověk jako vystavovatel dělat. Místo v devět se začalo posuzovat v deset a v některých kruzích dokonce až v jedenáct. Navíc začalo pršet. Na národní výstavu byl přihlášen jen Čiko. Bryta měla tentokrát opět pouze výstavní zvykací kůru. Já jsem se šla schovat na tribunu a Marek sledoval dění v kruhu, abychom to nezmeškali. Když jsme přišli na řadu, tak naštěstí zrovna nepršelo. Posuzování rozhodčího bylo poněkud zvláštní, často na psi téměř nekoukal. Čika si ale naštěstí všiml, a tak mu dal V1 CAC. Po několika předešlých výstavách na Slovensku (moc se nám tam nedařilo) jsem byla rozhodnutá, že tohle budou 2 poslední výstavy u našich sousedů, ale po získání CACe si to asi ještě rozmyslím. Po posouzení jsem si chtěla vyzvednout posudek, ale rozhodčí řekl, že je dostaneme až skončí. Myslela jsem, že myslí plemeno a on myslel celý kruh. Vzhledem k počasí se nám to moc nelíbilo. Několik lidí tedy požádalo ředitele výstavy, aby našemu rozhodčímu domluvil, a tak jsme nakonec posudky dostali a mohli jsme vyrazit do Sasínkova, kde jsme spali u Páníčků Lary (Ester Folcrum). Večer u nich byl příjemný. Připravili nám výbornou večeři a potom jsme ještě chvíli poseděli a šli spát. Tentokrát jsme vstávali opravdu časně (ve 4:00), protože jsme z předešlého dne věděli, že je dobré být na výstavišti kolem šesté, abychom v klidu zaparkovali a našli si svůj kruh. Po příchodu ke kruhu jsme byli opravdu překvapeni - a to dost nepříjemně. Kruh pro dorost a mladé byl jen o něco větší než by potřebovala čivava. Ten, kdo kruhy navrhoval zřejmě nikdy neviděl hovawarta. Náš kruh byl trochu větší, ale i tak tam bylo dost těsno. V naší třídě bylo 20 psů, a tak si nás musel rozhodčí rozdělit na tři části.
Brytu jsem v sousedním kruhu bohužel neviděla v akci, ale když jsem se dozvěděla, že získala V2, tak jsem měla šílenou radost. Rozhodčí se prý velice líbila, ale zřejmě kvůli chování nemohla být na prvním místě, ale i tak je to mega úspěch.
Když se dostala na řadu třetina skupiny, ve které jsem byla já s Čikem, bylo mi úplně špatně. Hlavně, když jsem viděla, jací psi dostávají VD. Proto jsem měla hroznou radost už z toho, že Čiko dostal výbornou. Po posouzení všech psů jsme nastoupili všichni výborní a začalo se vyřazovat. Když jsme tam zůstali jen čtyři, bylo už jasné, že to bude s pořadím. Rozhodčí si nás nechal proběhnout souběžně s Aronnie Hovi dream a potom poslal tohoto našeho konkurenta na 4. místo a nás na 3. Čiko byl bohužel jediný pes z českého chovu, který byl v této třídě mezi prvními čtyřmi. Určitě by si to zasloužili i jiní. Největším úspěchem českého chovu bylo celkové vítězství Una Gasko Prim, který o BOBa běhal i se svou maminkou Oriflame Gasko Prim, která vyhrála mezi veterány.
Byl to velmi vydařený víkend. Český chov ukázal, že u nás máme opravdu krásné hovawarty.